Ačkoliv se japonská kuchyně mimo Japonsko samotné často omezuje na několik málo pokrmů (většinou jen sushi a ramen), široká nabídka a kulinářská preciznost na japonských ostrovech vytvářejí dokonalá jídla, která uspokojí všechny strávníky bez výjimky. Co nabízí japonská kuchyně?

Japonská jídla jsou chutná a čerstvá a místní strava je také velmi zdravá. Nízký výskyt kardiovaskulárních onemocnění a obezity spolu s dlouhou průměrnou délkou života naznačují, že japonská strava má své výhody. Stravovací styl a tradiční pokrmy jsou v zemi vysoce respektovány a oficiálně byly uznány po celém světě.

Kromě historie a tradic je v Japonsku rušná kulinářská scéna a Japonsko je pravidelně uváděno jako jedna z nejlepších gastronomických zemí na světě. Šéfkuchaři jsou známí vášnivou láskou k japonské kuchyni, především díky zručnému umění, minimalismu, vysoce kvalitním surovinám a hustotou michelinských restaurací v Tokiu. Nicméně k výjimečnému japonskému jídlu není potřeba špičková restaurace.

Japonská kuchyně není jen sushi

Kdo by si myslel, že japonská kuchyně je hlavně o sushi, ten by se hodně pletl. Japonská kuchyně je dostatečně pestrá, sushi lze za třítýdenní pobyt ochutnat jen jednou, a přece člověk nikdy neokusí všechno. I když je tu v Japonsku hlavní surovinou rýže, tak se ani za 3 týdny nepřejí. Japonci rýži zkrátka umí.

Gyudon

S tímto jídlem se lze v Japonsku setkat pravděpodobně nejčastěji. Je to miska rýže a navrchu jsou položeny většinou tenké plátky hovězího nebo vepřového masa smaženého se sójovou omáčkou. Za příplatek lze dostat navrch ještě vejce naměkko, nebo salát či cibuli.

Obvykle se připravuje z hovězího masa nebo z roštěnce, které se na kráječi masa nakrájí na velmi tenké plátky. Dobré maso na gyudon lze sehnat v japonských supermarketech.

Gyudon neboli japonská hovězí mísa se podává vždy s teplou miskou čerstvě uvařené rýže. „Gyu“ znamená „hovězí“, zatímco „Don“ odkazuje na typ misky, ve které se pokrm podává.

Ramen

Ramen je vepřový vývar s pšeničnými nudlemi, nejtypičtější kombinace je s plátky vepřového masa, vajíčkem, jarní cibulkou a mořskou řasou. Ramen si lze dát i v Čechách, ovšem patrně nikdy nebude tak vynikající, jako v Japonsku. Toto jídlo vyjde na 1000Y (cca 200 Kč) což není nejlevnější, ovšem stojí to rozhodně za to.

Yakiniku

V restauraci specializované na poněkud nákladnější Yakiniku mají hosté vlastní gril na stole, objednávají si kousky masa, většinou hovězího nebo vepřového, ovšem dají se tímto způsobem připravovat i mořské plody, a poté si je strávníci sami grilují.

Jedním z nejlepších částí bývá hovězí pupek, kousky jsou jen trochu posolené a opečené, a pokud se jedí s wasabi pastou, jedná se o naprosto geniální kombinaci.

Kdo čeká za příplatek hromadu čerstvé zeleniny, může být nepatrně zklamán, neboť obsluha přinese jen kousek cibule, zelí a pár kousků kukuřice. Celkově se však jedná o nezapomenutelný zážitek, který je v Japonsku potřeba vyzkoušet alespoň jednou za život.

Takoyaki

Jsou to smažené kuličky z těsta a uvnitř jsou schované zapečené kousky chobotnice, kyselé ředkve a zázvor. Kuličky lze zalít různými dresinky a posypat jarní cibulkou. Je to místní specialita servírovaná jako pořádně velká porce.

Takoyaki je považováno za japonské pouliční jídlo. Kuličky jsou oblíbené na festivalech, často se připravují ve stáncích přímo před zrak zákazníků.

Takoyaki potřebují poměrně dost ingrediencí. Co se týče obsahu, klasikou je chobotnice, ovšem klidně tam lze dát krevety, kuřecí maso nebo jakoukoliv jinou pikantní náplň.

Tempura

Je to zelenina obalená v těstíčku a osmažená. Jsou tam různé druhy zeleniny, jako například cuketa, zelí, mrkev, paprika a v mnoha případech krevety.

Tempura je oblíbený japonský pokrm ze zeleniny a mořských plodů obalených ve velmi lehkém a vzdušném těstíčku a dokonale osmažených.

Dango

Sladká tečka na závěr. Jsou to malé knedlíčky z rýžového těsta v sladké sójové omáčce. Dango se může jíst teplé i studené. Oba způsoby jsou vynikající!

Většinou je dango servírováno jako tříbarevné – růžové, bílé a zelené.
Tyto tři barvy představují broskvové květy (růžová), které kvetou na jaře, čistou barvu sněhu (bílá) a krásu nového růstu (zelená).

Jemná růžová barva dango se vyrábí přidáním růžového nebo červeného potravinářského barviva, zatímco zelené dango se vyrábí z druhu listů zvaného Yomogi.

Publikováno: 30. října 2023