Paříž, to je prostě srdcovka. Bohužel Paříž je oproti jiným destinacím v Evropě drahá, takže jsem vždycky radši upřednostnila jiné místo na prodloužený víkend, kde jsem třeba ještě nebyla. Tentokrát se mi ale naskytla skvělá příležitost se podívat do Paříže a vyhnout se ekonomické sebevraždě. Co navštívit v Paříží a vyplatí se dovolená v tomto městě?

Co vše nabízí Paříž?

Atmosféra pravé Paříže

Už z mojí první návštěvy Paříže jsem věděla, že Montmartre je zajímavé místo, dokonce jsme tam tenkrát i bydleli. Byla to tedy jasná volba na první místo, kam v Paříži zavítáme. Musím uznat, že ani po těch letech mě to nezklamalo.

Na vrcholku kopce Montmartre je krásná bazilika Sacre Coeur, která patří k dominantám města. Kolem baziliky je čtvrť plná malých krámečků a kavárniček. V uličkách jsou pouliční umělci a malíři, takhle přesně si představuju pravou Paříž.

Při procházení jsme narazili na malou cukrárnu, kde jsme si koupili jen tak do ruky macronku. Byli jsme také překvapení, že vstup do baziliky je úplně zdarma, jen do věže nahoru se platí vstup. Od baziliky je krásný výhled na celou Paříž, jen teda Eiffelovka zrovna odtud vidět není.

Nahoru se můžete buď vyšplhat po svých, jako my a nebo sem zajet metrem. Když sejdete přes park po schodech z kopce dolů, tak zanedlouho narazíte na výraznou budovu – červený mlýn aneb Moulin Rouge. Kdo viděl film s Nicole Kidman a Evanem McGregorem, tak se tam jistě zajde rád podívat. Bohužel dovnitř smí jen uzavřená společnost.

Celá oblast Montmartre je známá zejména kvůli vykřičeným domům, takže po hlavní třídě tu najdete akorát tak jeden sexshop vedle druhého. I to holt k Paříži patří.

Pařížská klasika

Když jedete do Paříže, tak nesmíte minout hlavní památky, jako je vítězný oblouk, Louvre, a hlavně Eiffelovka. To je klasika. Já se nejvíc těšila na Eiffelovku, proto jsem taky byla trochu zklamaná. Kolem Eiffelovky totiž není moc žádné klidné místo, kde by se dalo hezky fotit, byly tam stromy a hezký výhled. Místo toho je tam travnatý plac s miliardou turistů, kteří na fotku chytají Eiffelovku za špičku.

Z druhé strany Eiffelovky zase stojí dva obrovské jeřáby a všechno kolem je rozkopané. Oproti tomu co si pamatuju, tak už se nedá jít volně ani k jedné noze Eiffelovky, je to celé zatarasené a přes turnikety se dostanete jen se vstupenkou nahoru.

Fronty jsou samozřejmě kilometrové, tak jsme to radši oželeli. Frontu na fotku jsme si také vyčekali u Vítězného oblouku, po 20 minutách čekání nás nekontrolovatelně začali předbíhat Číňani. Ale i z dálky, jak jsme si to nakonec vyfotili, to vypadá hezky, a navíc je to bez nervů.

Louvre se nám z těchto tří památek líbil asi nejvíc, procházka přilehlým parkem byla osvěžujícím vytrhnutím z ruchu velkoměsta. Prostranství kolem Louvru je rozlehlé, a tak se tam masy lidí rozprostřou. Jednou za život je to asi povinnost každého, kdo Paříž někdy navštívil, my jsme si ale brousili zuby spíše na Musée D’Orsay, muzeum impresionistů, kde je sbírka děl Clauda Moneta.

Smutná Notre Dame

Samozřejmě, že jsem se moc těšila také na katedrálu Notre Dame, i když vyhořela, tak jsme myslela, že se k ní budeme moc jít podívat. To jsem totiž netušila v jakém byla stavu. Bohužel katedrála byla hodně poničená a tak byl vstup k ní zcela zakázán. Z dálky bylo vidět, že práce pokračují a rýsuje se dřevěný obrys střechy.

K Notre Dame vede překrásná cesta kolem řeky Seiny a nejstaršího mostu v Paříži, Pont Neuf. Podél řeky jsou staré malé krámečky a antikvariáty, kde jsem si taky pořídila jeden obrázek na památku. Zkrátka to tam má úžasné osobité kouzlo. Kousek od Notre Dame směrem zpátky do centra jsme zastavili v malé restauraci, kde jsme si dali tradiční francouzskou cibulačku, byla vynikající.

My jsme tentokrát pojali Paříž více v gurmánském stylu. Ochutnali jsme spousta druhů francouzských sýrů, červené víno, tradiční francouzskou cibulačku, také jsem měla výborné lanýžové risotto, uzeniny z Lyonu a Bretagne, paštiky a samozřejmě nesměly chybět ani macronky a quiche. Největší dobrota byla desert Ile flottante neboli floating island.

Jinak doporučuju jet do Paříže spíš na podzim (přelom září/říjen) nebo na jaře (duben, květen), bude tam snad méně turistů a navíc všechno bude hrát barvami.

Publikováno: 30. října 2023