Turecký Kurdistán – zajímavosti, co vidět

Asie

Turecký Kurdistán je domovem bohaté kurdské kultury a historie, s jedinečnými tradicemi, jazykem a kuchyní. Proč tuto oblast navštívit?

Turecký Kurdistán nabízí řadu atraktivních míst pro cestovatele, kteří se zajímají o kulturu, historii a přírodu.

Je to také místo, kde lze poznat kurdskou kulturu a tradice, které jsou unikátní a odlišné od zbytku Turecka.

Co je Turecký Kurdistán?

Turecký Kurdistan je neformální označení oblasti na jihovýchodě Turecka, kde žije významná část turecké populace Kurdů.

Nejde o oficiálně uznávaný geografický nebo politický region, ale název odkazuje na domovské území Kurdů v této části země.

Rozsah a definice tureckého Kurdistánu mohou být předmětem diskuse a záleží na politickém výkladu. Zahrnuje však často města jako Diyarbakır, Van, Mardin nebo Hakkâri.

V oblasti se dlouhodobě projevují politické a sociální napětí. Kurdská strana PKK (Kurdská strana pracujících), která usiluje o větší autonomii pro Kurdy, je v konfliktu s tureckou vládou od 80. let 20. století, což vedlo k mnoha obdobím násilí a nestability.

Kurdové v Turecku

Celkově ve světě žije dle odhadů přes 31 milionů Kurdů a představují tak nejpočetnější národ na světě, který nemá svůj vlastní stát. Žijí především na území dnešní Sýrie, Iráku, Iránu a Turecku.

Jejich jazyk – kurdština patří do indoevropské větve jazyků a je zcela odlišná od turečtiny (ta patří do skupiny turkických jazyků). Počet Kurdů v Turecku je těžké odhadnout díky asimilaci, ke které v minulosti docházelo, potlačování národnostního uvědomění Kurdů a zákazu používání kurdštiny.

Odhady se pohybují mezi 5 až 20 miliony (jen tak pro informaci Turecko má přes 74 milionů obyvatel). S touto národnostní menšinou, tedy možná spíše s většinou, se můžeme setkat v každém koutku země.

Zejména pak mnoho Kurdů žije v Istanbulu kvůli práci, ale právě jihovýchodní Anatólie je považována za jejich oblast a povětšinou v dané oblasti žijí právě Kurdové.

Dnes se již Kurdové mohou hlásit ke své národnosti, mluvit kurdsky a jsou na to patřičně hrdí, takže Kurda poznáte lehce, většinou vám to sdělí sám.

Při cestování v této části země vám mnozí budou tvrdit, že nejste v Turecku, ale v Kurdistánu.

Hlavním městem příslušné oblasti je město Diyarbakır rozkládající se na březích řek Eufrat a Tigris. Město je známé díky pěstování vodních melounů, kterým se v místních podmínkách skvěle daří a dorůstají obřích rozměrů.

Kurdská gastronomie

Kurdská kuchyně je bohatá a rozmanitá, ovlivněná geografií a kulturou Kurdů v Iráku, Íránu, Sýrii a Turecku. Je známá svými výraznými chutěmi a využíváním čerstvých surovin.

Mezi hlavní suroviny patří jehněčí, kuřecí a hovězí maso, rýže, bulgur, čočka, cizrna, fazole, čerstvé ovoce a zelenina, ořechy a sýry.

Velmi důležitými ingrediencemi jsou také bylinky a koření, jako je petržel, mátou, koriandr, skořice, kurkuma a sumak, který dodává jídlům kyselou chuť.

Jedno z nejtypičtějších jídel je dolma, což je plněná zelenina, jako je paprika, rajčata nebo lilek, stočená vinná réva nebo zelí. Dalším oblíbeným pokrmem jsou Yaprak, které jsou podobné dolmě, ale jsou plněny rýží a masem. Obvykle jsou i menší velikosti.

Kebaby a šašliky jsou také velmi oblíbené, často podávané s grilovanou zeleninou a omáčkou z jogurtu.

Pro sladké pokrmy a dezerty jsou typické ingredience jako med, ořechy, rozinky a exotické koření. Například baklava, sladký dezert z těsta filo naplněného ořechy a zalitého medem, je oblíbenou pochoutkou.

K večeři se často podává čaj, který je klíčovou součástí kurdské pohostinnosti. Dále jsou oblíbené nápoje jako ayran, jogurtový nápoj, nebo šerbet, sladký nápoj z ovoce.

Plán cesty

Plán naší cesty byl doletět do Vanu, poté cestovat ve vybrané části země a naše cílová stanice bylo město Gaziantep. Dvě noci jsme (cestovaly jsme dvě dívky) jsme strávily ve Vanu, kde jsme navštívily ostrov Akdamar (Akdamar Adası), hrad a místní univerzitu, kde mají kočičí dům, ve kterém chovají speciální plemeno vanské kočky.

Tyto kočky mají každé oko jiné, jedno zelené a druhé modré. Dále jsme jely do Batmanu, kde toho moc k vidění není, ale my jsme zde pouze dvě noci spaly a z toho místa jsme jely dolmušem do Mardinu a navštívili i Hasankeyf.

Poté jsme se přemístily do Kahty (zde doporučuji malý hotel New Kommagene) a jeli jsme se podívat na Nemrut. Ještě jsme se podívaly do město Şanlıurfa, nazývané i zkráceně Urfa.

Končily jsme naši pouť v Gaziantepu. Původně jsme se Urfě chtěly vyhnout, ale naštěstí jsme to neudělaly, je to krásné místo s bohatou historií, krásným trhem.

Ubytování a způsob přepravy

Jelikož jsme studentky, které se zrovna netopí v penězích, tak náš výlet byl pojat v co nejekonomičtějším duchu. A i to byl jeden z důvodů, proč jsme během naší cesty využívaly služeb CouchSurfingu, tedy služeb sociální sítě, kde její uživatelé nabízejí zadarmo ubytování ve svých domovech.

Díky tomu, že nás ubytovávali místní lidé, tak jsme mohly lépe poznat místní kulturu, zvyky a ukázali nám věci, které bychom bez nich nepoznaly.

Musím říci, nás ubytovávali celkem čtyři „couchsufeři“, a nebyl jediný problém s nimi. Byli velmi ochotní, milí a moc pohostinní. Není zde problém najít i ubytování v různých hotelích za dobré ceny na internetu to určitě seženete snadno.

Mezi jednotlivými městy je možnost přepravovat se místními mini-autobusy takzvanými dolmušy, které jezdí několikrát denně, ovšem na jízdní řád byste čekali marně.

Většinou se čeká do té doby než se dolmuš naplní a pak se vyráží. Dále jsme také využívaly k přepravě autostop. Na začátku jsme se trochu bály, zda nebude nebezpečné pro dvě dívky stopovat, ale nebyl to žádný problém a nikdy jsme ani moc dlouho nemusely čekat na auto.

Místní poměry

Pokud pojedete do této oblasti, tak se připravte na to, že stále zde nejsou moc zvyklí na cizince, a proto jsme všude byly povětšinou středem pozornosti a všichni na nás tak trochu civěli.

Jelikož jsem blondýna, tak opravdu si mne nikdo nemůže splést s místním obyvatelem a navíc moje kamarádka – spolucestovatelka má krátké vlasy, které místní ženy nenosí, a proto během naší cesty na ní děti pokřikovaly erkek, erkek (kluk, kluk) a hlasitě se smály.

I přesto, že byly celkem vysoké teploty, okolo 35 °C, tak na kraťasy či krátké sukně zapomeňte. Já jsem „zahalovala“ své nohy do dlouhé sukně sahající až ke kotníkům a oblékala trička s krátkým rukávem.

Jinak žádné jiné omezení v této oblasti ohledně odívání není, takže nebojte žádné burky, zde nejsou potřeba. Jen při návštěvě mešit je nutné, aby si ženy zahalily vlasy, ale to platí v celém Turecku a nejenom zde, takže noste si s sebou šátek.

Co vidět

V této oblasti je toho moc k vidění. Při návštěvě Vanu musíte navštívit ostrov Akdamar, na kterém se nachází krásný arménský kostel. Také určitě narazíte na místní kuriozitu, kočku s dvoubarevnýma očima, my dokonce navštívily kočičí dům – Van kedisi evi, kde se na místní univerzitě chová toto speciální kočičí plemeno.

Dále po cestě určitě navštivte Hasankeyf. Tuto starodávnou citadelu nesmíte minout, jelikož se zde brzy bude stavět přehrada a s největší pravděpodobností toto místo zanikne.

V okolí se nacházejí zbytky skalních bytů, kde zhruba ještě před 40 lety žili lidé. My měly jsme dokonce to štěstí potkat jednoho milého staršího pána, který se narodil a prožil dětství v jednom ze skalních bytů a vyprávěl nám o tom.

V rámci cesty jsme navštívily mnoho zajímavých míst a je těžké vybrat ty nejhezčí, ale ještě jedno místo vám musím doporučit. Pokud zde budete, jeďte se podívat na Nemrut Dağı, 2 134 vysokou horu, na jejímž vrcholku se nacházejí velké mohyly, které nechal v roce 62 př. n. l. vystavět vládce Kommagene.

Tato památka, jenž je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, je nejlepší navštívit večer a shlédnout tak západ slunce či si brzy ráno přivstat na východ slunce.

Co vidětZajímavosti